Bezpečně u moře

sepsala Abhejali Bernardová

Upozorňuju, že nejsem odborník a následující řádky nejsou vyčerpávající návod, jen pár rad získaných vlastní zkušeností a z letáčků na Havaji, případně z knihy Lynne Cox Open Water Swimming Manual.

Zatímco bazén je uzavřené a chráněné prostředí, na otevřené vodě se může stát cokoli. Proto je plavání venku zajímavé, proto je to výzva. U jakékoli vodní plochy je potřeba být vždy opatrní a neustále sledovat, co se děje kolem, u moře a oceánu obzvlášť. Středozemní moře je ve srovnání s otevřeným oceánem na Havaji relativně chráněné, avšak nebezpečné podmínky mohou nastat kterýkoli den na kterékoli pláži. Vítr, příliv a odliv a příboj mohou způsobit rychlé změny počasí, a to i z hodiny na hodinu.

Nepodceňujte sílu oceánu – ani nepřeceňujte své schopnosti. Buďte si vědomi toho, na co si dát pozor. Věnujte čas pozorování oceánu. Ptejte se: Jsou tam proudy a vlny? Proč tu nikdo neplave? Zvládnu to? Pokud se dostanu do potíží, je tu někdo, kdo mi pomůže? Vždy si vyberte místo podle svých schopností, aktivity a aktuálních podmínek. Ptejte se místních, vždy se řiďte radami místní pobřežní hlídky a… KDYŽ SI NEJSTE JISTI, NECHOĎTE DO VODY.

Základní rady

  • Plavte pokud možno na hlídaných plážích.
  • Věnujte pozornost varováním. Pokud ve vodě nikdo není, je pravděpodobně nebezpečná.
  • Oceán není bazén. Podmínky se neustále mění. Buďte si vědomi svých schopností a nepřeceňujte se.
  • Buďte opatrní nejen ve vodě. Mokrý písek a kameny jsou známkou potenciálně nebezpečných vln (a jsou kluzké). Nepřibližujte se k okrajům útesů.
  • Nikdy neskákejte do vody, pokud nevíte, jak je hluboká a co se nachází pod hladinou, a rozhodně neskákejte po hlavě. Pokud musíte skočit, například abyste někoho zachránili, skočte s roztaženýma nohama, abyste se nepotopili do takové hloubky.
  • Vlny přicházejí v sadách. Mezi nebezpečnými sadami obrovských vln může moře vypadat klidně až 20 minut.
  • Nikdy nebuďte k oceánu zády, a to ve vodě ani na břehu. Nečekaná veliká vlna vás může strhnout do rozbouřené vody, když se například fotíte.
  • Nikdy neplavejte sami.
  • Plavte podél břehu, nikdy ne daleko do moře. Pokud se chystáte na delší trénink, mějte s sebou někoho, ve vodě nebo na břehu, a plavte s bezpečnostní bójkou. Ta slouží hned k několika účelům:
  • Viditelnost – lépe vás vidí ze břehu i z kolem projíždějících lodí.
  • Můžete se jí chytit, kdybyste dostali křeče nebo měli jakýkoli jiný ­problém.
  • Dovnitř si můžete dát klíče od auta nebo oblečení na převlečení, takže můžete skončit jinde, než odkud jste vyplavali.
  • Zapamatujte si orientační body, kde jste vešli do vody. Zjistěte, kterým směrem teče proud a fouká vítr – často poplavete jedním směrem rychleji. Pokud začnete po proudu/větru, návrat vám může trvat mnohem déle, což může být veliký problém hlavně ve studené vodě nebo v místech, kde se nemůžete dostat z vody, například na skalnatém pobřeží. Já se snažím plavat vždy nejprve proti proudu/větru, a pokud vedle sebe nemám loď, nikdy neplavu dlouhé úseky bez možnosti vyjít na břeh. Podmínky se můžou rychle změnit a je potřeba neustále monitorovat situaci.
  • Pokud se v chladné vodě chystáte plavat delší dobu (a netrénujete zrovna na La Manche), vezměte si neopren. Studená voda snižuje schopnost plavat a podchlazení může způsobit smrt.
  • Pokud vidíte plavce v problémech, nevydávejte se na pomoc bezhlavě. Zakřičte o pomoc, aby vám někdo pomohl a zavolal na tísňovou linku. I když jste dobrý plavec, zkuste rychle najít nějakou plovoucí pomůcku. I prázdná PET lahev je lepší než nic.
  • Nechoďte do vody rozpálení ze slunce, hned po jídle a rozhodně ne posílení alkoholem.
  • Během bouřky nebuďte ve vodě ani na pláži.
  • Neplavte v místech, kde jsou surfaři nebo jezdí lodě.

JAK SE BEZPEČNĚJI DOSTAT PŘES VLNY DO MOŘE

  • Vyzkoušejte si to nejprve na malých vlnách.
  • Než vstoupíte do vody, počkejte na pauzu mezi sadami vln. Sada vln jich může mít 3–16, v závislosti na místě a spoustě dalších proměnných. Dívejte se, pozorujte, všímejte si zpětného proudu. Teprve pak se vydejte do vody.
  • Vždy se dívejte před sebe.
  • Pokud vidíte, že se vlna zlomí (přepadne) před vámi nebo se na vás řítí bílá pěna, zhluboka se nadechněte a ponořte se směrem ke dnu. To vám umožní dostat se pod lámající se vlnu do relativně klidné hlubiny. Ponořte se včas, 1,5–2 metry před vlnou, abyste se stihli dostat pod ni. Ponořte se dostatečně hluboko, alespoň 80 centimetrů, a buďte ve vodě v horizontální poloze.
  • Jakmile vlna přejde, vynořte se na druhé straně a hned se podívejte, jestli se neblíží další vlny.
  • Ruce mějte vždy před sebou. Pokud je vlna hodně silná, můžete se rukama chytit písku na dně.
  • Zónou, kde přepadávají vlny, proplavte co nejrychleji. Na vnější straně lámajících se vln je moře většinou mnohem klidnější.
  • Pokud by se stalo, že vás nějaká vlna chytne, sbalte se do klubíčka a rukama si chraňte hlavu. Jak si s vámi bude vlna pohrávat, vaše tělo bude mít menší plochu a dostanete se z vlnové pračky rychleji. Zároveň se chráníte, kdyby vámi vlna mrštila na dno.
  • POZOR – s nafouknutou bezpečností bójkou se pod vlnu nepotopíte, důležité je tedy počkat na pauzu mezi vlnami a pak se co nejrychleji dostat za vlny. Kdyby vás nějaká vlna přece jen chytila, pevně se držte bójky a sbalte se do klubíčka.

ZPÁTKY NA BŘEH

  • Když plavete směrem ke břehu, pravidelně se dívejte za sebe, abyste viděli, co se děje. Hloubka vody vám může napovědět, kdy se vlny začnou lámat. Plavte několik záběrů na zádech nebo se zastavte a ohlédněte, zda se neblíží vlny.
  • Stejně jako při vstupu do vody se možná budete muset zhluboka nadechnout, plavat směrem ke dnu a nechat vlnu, aby se přes vás převalila.
  • Někdy je možné vlnu chytit a dojet s ní až na břeh, chce to ale praxi a nejde to na každé vlně. Při bodysurfingu mějte ruce natažené před sebou, abyste si chránili hlavu a krk.

ZPĚTNÉ PROUDY (rip currents)

Nejlepší je všimnout si zpětného proudu, ještě než do vody vůbec vstoupíte, už při pozorování vody, a vyhnout se mu.

Zpětný proud nepřeplavete. Vypadá podobně jako rychle tekoucí řeka. Plavci často propadnou panice, když se ocitnou v proudu, který je táhne od břehu do hloubky. Instinktivně chtějí s proudem bojovat a plavat zpátky ke břehu, což je ale to nejhorší, co můžete udělat. Pokud se ocitnete ve zpětném proudu, nezapomeňte na tyto rady:

  1. Nebojujte proti proudu: šetřete energií, zachovejte klid, šlapejte vodu nebo si na ni lehněte, dýchejte, nepanikařte a mávejte o pomoc.
  2. Nechte se unášet. Ve zpětném proudu můžete snadno ležet, nehrozí tu spodní proud, který by vás stáhnul dolů pod hladinu (oceánské proudy se pohybují vodorovně). Nechte se proudem unášet do moře. Ve slabším zpětném proudu se z něj můžete zkusit vymanit plaváním paralelně podél břehu, dokud vás nepustí (zpětné proudy nejsou moc široké, většinou do 25 metrů). Jinak se nechte unášet, dokud proud nezeslábne a nepustí vás. Pamatujte si: UVOLNĚTE SE A NECHTE SE NADNÁŠET.
  3. Jakmile vás proud pustí, plavte šikmo směrem k pláži.
  4. Pokud jsou u pobřeží veliké vlny nebo jiné nebezpečí, řekněte si o pomoc. Mávejte rukama nad hlavou a vyčkejte.

MEDÚZY

Nesnažte se chapadla ničím seškrábat!

Nepoužívejte alkohol ani sladkou studenou vodu, nedávajte si sprchu!

  1. Postižené místo polijte octem (pokud není k dispozici, použijte mořskou vodu).
  2. Namočte místo do horké vody o teplotě 42–45 °C (ideálně s epsomskou solí). Horká voda deaktivuje jed.
  3. Použijte antihistaminikum.