Při plavání medituju a vytrvalost mám natrénovanou – Naše rodina

autor: | 3.Červen, 2020 | přeplavby, magazín, media, meditace, plavání

Abhejali Bernardová, která se už léta zabývá meditací a má za sebou několik běžeckých maratónů, zdolala sedm oceánů. Jako čtvrtá žena a desátý člověk na světě zaplavala na první pokuS bez neoprenu výzvu „Oceans seven“. A prvenství drží i v tom, že pochází z ČR, ze země, kde není moře.  

 

Abhejali, jaké bylo vaše dětství? Patřilo do něj plavání?  

Narodila jsem se v Chebu, kde jsem žila dva roky a pak jsme tam o prázdninách vždy jezdili za babičkou a dědou. Plavat jsem se naučila v Rusku v Domě pionýrů. Taťka tam byl pracovně a celá rodina s ním. Plavat se tam učilo tak, že se vždy jeden rok trénoval jeden plavecký styl. Stihla jsem prsa a částečně znak, pak už jsme se vrátili do Československa. Mám dvě sestry, ta mladší se mnou absolvovala i některé přeplavby.

Co přišlo dříve? Závodní plavání, nebo meditace?

První přišlo plavání, závodně jsem plavala až od konce základky, ale nebylo to nic moc. Na střední škole jsem měla jiné záliby. O meditaci a duchovní život jsem se začala zajímat v osmnácti. Jednou jsme se s kamarádkou ze zvědavosti přihlásily na kurz meditace, ani jsme netušily, co to vůbec znamená. Nepřišlo mi, že bych něco takového měla potřebovat. Jenže lidé, kteří kurz vedli, mě oslovili.

Čím vás tak zaujali?

Cítila jsem z nich neuvěřitelný klid a toužila jsem být jako oni. Meditace se pak stala mým každodenním rituálem, který mi dodává radost, sílu překonávat samu sebe a hlavně vnitřní klid. Pár měsíců po kurzu jsem se poprvé potkala se známým indicko-americkým duchovním učitelem Sri Chinmoyem a to setkání mi změnilo život.

Vy jste se narodila jako Petra Bernardová a jméno Abhejali jste získala od svého učitele, kterým byl právě Sri Chinmoy. Jaký je to člověk?

Sri Chinmoy měl v sobě ohromný klid, laskavost, lásku a soucit. Když jste v přítomnosti duchovního učitele, jakým byl Sri Chinmoy, tak nějak samovolně vnímáte mnohem víc sami sebe, takové to své já, svou duši. Přirozeně chcete být lepším člověkem. Cítíte, že vás ten člověk zná, vidí do vás, ne proto, aby vás jakkoli posuzoval, ale aby vám pomohl v sebepoznání a sebezdokonalení. Nemusí vám toho moc říkat, ale samotná jeho přítomnost prohlubuje vaši meditaci. Je těžké to popsat a celý koncept duchovního učitele a žáka je pro naši západní mysl nesrozumitelný. Ten pocit ale známe, s některými lidmi v nás vychází do popředí to nejlepší a rosteme, jiní lidé nás svou energií naopak mohou stahovat níž, než kde se právě nacházíme. Duchovní mistr dosáhl poznání a už od světa nic nepotřebuje.

Co vaše nové jméno znamená?

Jméno Abhejali znamená pláč po poznání, doslovný překlad pak čistá voda. To jméno jsem dostala několik let předtím, než jsem se vrátila k plavání.  

Nedávno jste vydala knihu Meditace, potrava pro duši. Co v ní lidé najdou?

Jedná se knihu aforismů a krátkých úvah. Byla to první kniha, kterou Sri Chinmoy napsal. Denně krmíme tělo, ale jen málokdy se dozvídáme o tom, že je dobré sytit i naši duši. Neříkají nám to ve škole a většinou ani doma. V knížce je aforismus na každý den v roce, i s anglickým originálem. Pokud se člověk chce o meditaci dozvědět více praktických věcí, doporučila bych od Sri Chinmoye ještě knihu Meditace, kde je mnoho koncentračních i meditačních cvičení, vysvětlení základů meditace i odpovědi na spoustu otázek.

Prý vám Sri Chinmoy poradil abyste běhala. . .  

Sri Chinmoy byl moderní jogín a věděl, že se nám těžko bude dařit v meditaci, pokud nás bude bolet břicho nebo hlava. Rozhodně platí přísloví „Ve zdravém těle zdravý duch“. Sport doporučoval jako součást životního stylu a jako doplněk k meditaci. Já se pustila do běhání. Začala jsem pěti minutami běhu, za pár týdnů jsem startovala na závodě na dvě míle a pak jsme za půl roku už běžela svůj první maratón. V roce 1996 jsme s přáteli založili česko-slovenskou pobočku sportovního oddílu Sri Chinmoy Marathon Team, která dodnes pořádá řadu běžeckých a dnes už i plaveckých závodů. Od dvoumílových přes šesti a dvanáctihodinové běhy až po osmačtyřicetihodinové.

Kromě toho se účastníte i Mírového běhu Sri Chinmoy Oneness-Home Peace Run. O co jde?

Je to štafetový běh s hořící pochodní, který vede přes více než 160 zemí. Myšlenkou tohoto běhu je, že mír začíná v srdci každého z nás. Loni pochodeň oběhla celou zeměkouli a já měla příležitost běh organizovat a pak i běžet na Maledivách. Jsme všichni dobrovolníci a na běhu trávíme svoji dovolenou a je to pro mě opravdu krásný čas.

Ověřila jste si v praxi, že meditace a běh jodu spolu dohromady?

Doplňují se výborně, protože díky běhu člověk zjistí, že spoustu hranic a omezení si tvoří ve své vlastní hlavě. „Tohle nedokážu, je to moc daleko a moc rychle. Už jsem moc stará, jsem pomalá, mám nadváhu,“ to vše nám naše mysle namlouvá. Chceme ráno meditovat nebo jít běhat. Zazvoní budík a mysl nám řekne:“Venku je zima, nejdu běhat, začnu zítra!“ Budík zaklapnu, ještě chvíli ležím, a pak už je pozdě. A ta stejná mysl nám říká, jak jsme neschopní a že jsme beznadějný případ.

Meditace mě učí se nepoddat mysli i různým okolnostem, které nejsou vždycky takové, jako bychom chtěli.

Kde se ve vás vzal ten nápad plavat dálky?

To byla náhoda, i když na ně moc nevěřím. V roce 2009 se kamarádka rozhodla, že poplave přes kanál La Manche a já měla být doprovodem na lodi. Nakonec z toho byla štafeta čtyř děvčat, včetně mě. Jenže zatímco ty dvě další holky byly na studenou vodu zvyklé, já s kamarádkou ne, ale nějak jsme to daly. Pamatuji si, že když jsme vylezly z vody, třásly jsme se zimou tak, že jsme se nedokázaly ani napít. Přesto mi to učarovalo! A začala jsem si hrát s myšlenkou, že překonám  Lamanšský průliv sama.

Jak dlouho jste na tuhle „lamanšskou jízdu“ trénovala?  

….

celý článek – Naše Rodina

Archív

Rubriky